Jindřich Kasal: „Je zcela zásadní, aby si zákazník nové technologie nejprve vyzkoušel.“

Jak konzultační firmy pomáhají svým klientům? Kde berou inspiraci a jak pracují s organizacemi, které jen obtížně dávají šanci zásadnějším změnám? Jak firmy vnímají současný boom kolem umělé inteligence a jsou ji vůbec ochotné využívat? Nejen o těchto tématech jsme si povídali s Jindřichem Kasalem, zakladatelem a CEO společnosti SG Consulting.

Jak svým klientům v SG Consulting pomáháte? V čem spočívá vaše práce?

Hlavní pilíř našich služeb spočívá v poradenství a návrhu řešení pro zefektivnění fungování IT. Poskytujeme strategické konzultace pro klienty, které dohání technický a organizační dluh. Prodáváme zároveň i osvědčené softwarové nástroje pro organizaci práce IT specialistů, pro monitoring aplikací a automatizaci správy infrastruktury, a učíme je specialisty používat. V podstatě si to můžete představit tak, že se znalostí problémů, které řeší naši klienti, hledáme osvědčené nástroje, které klientům následně představíme, pomůžeme s pilotním nasazením a naučíme je s nimi pracovat a správně je udržovat.

Právě na tom pak stavíme naši konkurenční výhodu, kterou je, že se v námi nabízených produktech vyznáme, jdeme v nich do hloubky a v podstatě neustále děláme průzkum trhu.

Kde berete inspiraci pro poskytování těch správných řešení?

Když v čase udržujete kontakt s desítkami zákazníků, povídáte si s nimi o jejich problémech a máte zároveň možnost sledovat trh, vždy se objeví firma, která zainvestovala do řešení podobného problému. Zakládáme si také na tom, že jsme vždy loajální především k našim zákazníkům než dodavatelům. Když začne výrobce nástroje ve své nabídce stagnovat do té míry, že to klienta může začít omezovat, hledáme a nabízíme alternativní řešení.

Neobejdeme se ale bez toho, abychom rozuměli tržní nabídce, pochopili potřeby zákazníka a teprve na základě toho mu doporučili vhodnou technologii. To bez hluboké znalosti a zkušeností z desítek projektů nelze.

Co vnímáte jako současné největší potřeby a trendy u vašich klientů?

Současné potřeby firem vnímám na dvou úrovních. Tou první je zvyšování provozní efektivity a operational excellence ve správě IT. Komplexita a frekvence změn neustále narůstá, a to klade vysoké nároky na koordinaci a řízení lidí. Ta druhá potřeba je pak rostoucí a transformační. Ještě před deseti lety byly hlavním tématem zejména implementace CRMek, ERP, portály a tak podobně. Dnes je tím hlavním trendem přechod na cloudové prostředí a vývoj aplikací, které jsou „cloud native“. To s sebou ale nese několik poměrně zásadních změn. Znamená to jiný způsob vývoje, usnadnění dalšího rozvoje i reskilling lidí v provozu a ve vývoji.

Přechod na cloud totiž nutně neznamená úspory na infrastruktuře. Naopak může být cloud ve finále o něco dražší, ale umožní to velkým subjektům, jako jsou banky nebo státní správa nabírat mladé vývojáře, kteří by nikdy nešli vyvíjet řešení na tradičních systémech. Proto cloudifikaci vnímám i jako strategický HR nástroj pro přilákání nových talentů.

Jsou zástupci velkých firem otevření novým technologiím, nebo raději zůstávají u ověřených legacy řešení?

Je důležité poznat, kdy se „ověřené“ mění v „legacy“. Není dobrý nápad dělat časté a nesystematické změny. Technologie přichází vyšším tempem než schopnost lidí a organizací se na ně adaptovat. Máme zákazníky, kteří využívají „legacy“ technologie, které u nich rozvíjíme. Dosahují produktivity, o které se těm, co neustále experimentují a jen na sebe vrší jednu chybu za druhou, ani nezdá. Když už nějaký nástroj máte a neumíte s ním pracovat, nepomůže vám, že si koupíte novější. Zároveň je však třeba vnímat přínosy nasazení nových technologií. Tam, kde bojujete o tržní podíl, je dobré být odvážný a připustit si možné ztráty.

Tak jako tak je zcela zásadní, aby si zákazník nové technologie nejprve vyzkoušel. Dokonce poslední roky klientům doporučujeme dát před spuštěním projektu 10 % rozpočtu na pilotní nasazení a experimenty. Pochopí tak limity technologie a identifikují interní talenty, kteří jsou nejvíc motivovaní a budou mít tah na branku. Zároveň je zákazník po takové zkušenosti mnohem kvalifikovanější pro vypsání výběrového řízení, identifikaci rizik, nastavení realistických očekávání přínosů i sestavení realistického harmonogramu.

Jak vnímáte současný boom kolem AI? 

Bude to ohromný přínos pro produktivitu práce. Tu těžkou fyzickou za nás dělají stroje a roboti. Vyspělé ekonomiky tvoří přidanou hodnotu převážně ve službách, nikoliv v průmyslu, a to je právě to, kde uvidíme největší posun. Přesunem od manuálních tkalcovských stavů k těm automatickým začala také řada lidí dělat výrazně příjemnější a komfortnější práci. S tím šel ruku v ruce i růst produktivity společnosti, růst životní úrovně, zdraví a spokojenosti. Přijít o špatnou práci zkrátka není katastrofa, a teď si podobnou transformací projdou pracovní místa bílých a modrých límečků. O tom, které z nich to zasáhne více se ještě povedou živé debaty.

Zároveň nám to ale jasně ukazuje, že by na základní škole měly být vyučovány základy statistiky, aby nastupující generace nevnímala AI jako černou magii. Stejně tak je podle mě důležité zvážit vrácení matematiky mezi povinné maturitní předměty. Ačkoliv s sebou totiž AI nese řadu přínosů jako je rychlejší a přesnější rozhodování, existuje zároveň i řada rizik, kterým se vystavíme, pokud s ní nebudeme umět pracovat. Jako hlavní riziko totiž vnímám využití AI v oblasti manipulace veřejným míněním a dopad na duševní zdraví, a to především u dětí.

A jak na umělou inteligenci nahlíží vaši zákaznici? Očekáváte, že se na ni budou spoléhat čím dál víc?

O tom není pochyb. Možnosti jsou obrovské, proto se určitě řada aplikací nepovede, s čímž musíme počítat stejně jako u každé jiné inovace. Před půl rokem bych ještě řekl, že na rozšíření AI budou mít největší vliv současní dominantní softwaroví a cloudoví hráči, kteří ji zabalí do svých produktů. Dnes, když vidíme boom „generative AI“ nástrojů jako ChatGPT pro práci s textem nebo DALL-E pro generování obrazu, si myslím, že k adopci AI dojde i odspodu od jednotlivých uživatelů a malých a středních podniků.