Část roku datová centra spí. Pak ale najednou přijde nával třeba v souvislosti s podáním daňového přiznání.
Jak ukládá data stát? I on směřuje ke cloudu a flexibilitě
➡️ Dost možná to řešíte ve své firmě: Jak ideálně nakládat s daty? Kam je uložit, aby byly dobře dostupné a zabezpečené. Úplně nad tím samým přemýšlí i státní organizace, které spravují data nás všech občanů. „Mezi státem a komerčním sektorem v tomto ohledu není skoro rozdíl,“ říká Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci. I stát podle něj čím dál víc tíhne ke cloudu, protože si stejně jako firmy potřebuje při nakládání s daty uvolnit ruce.
On-premise infrastruktura (tj. mimo cloud), komerční i státní datová centra, virtualizace, ukládání dat formou služby. Jak přesně se s daty občanů a státních institucí nakládá, se liší. O formě úložiště rozhoduje vždy konkrétní správce konkrétních dat. Volba na cloud ale podle Dzurilly padá čím dál častěji, je v něm například i celý Portál občana.
„Nezdá se to, ale i státní služby fungují hodně nárazově – vezměte si například nával požadavků související s lhůtou na podání daňového přiznání. Chová se to úplně stejně jako předvánoční fronty v obchodech a na e-shopech. Část roku infrastruktura spí a část roku je na ni velký nápor, proto se dnes i státní organizace odklání od budování fyzické infrastruktury. Potřebujeme nárazy zvládat dynamicky,“ přibližuje Dzurilla, v čem vyhovují cloudová řešení a pořizování úložišť formou služby víc. „Stejně jako administrátoři nechtějí řešit, že jim při větším náporu padá web, nechceme ani my řešit, že některá z nových digitálních služeb nezvládne počáteční nával uživatelů, kteří ji chtějí vyzkoušet,“ doplňuje ještě.
Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS), kterou Dzurilla z pozice ředitele vede a která se stará o provoz kritické infrastruktury státu, aktuálně provozuje dvě datová centra, v Praze a Zelenči. První funguje dlouhodobě, druhé asi rok a půl, postupně se podle poptávky zaplňuje a počítá se s možností dlouhodobého navyšování jeho kapacit v několika etapách. Dat, která je třeba uchovávat, je totiž čím dál víc. „Vzhledem k časové a investiční náročnosti budování datových center je samozřejmě nelze stavět takzvaně do zásoby,“ podotknul Dzurilla, který je i u projektu plánované centralizace státních dat do jednoho místa, takzvaného státního cloudu.
„Jsme v procesu přípravy, na kterém se podílí několik státních subjektů. Podle náročných hodnotících kritérií a požadavků se zvažují možnosti jednotlivých realizací. Uvažuje se jak nad provozováním cloud computingu s využitím státem vlastněného datového centra (protože stát musí mít důležitá data a citlivé údaje pod svou kontrolou), tak nad využitím komerčních datových center. Samozřejmě pokud je to z hlediska bezpečnosti možné a efektivní. SPCSS není jediným poskytovatelem služeb datového centra státu, je však provozně a kapacitně největším, proto čekáme zájem o využití našich datových center. Všechno je ovšem přirozeně podmíněno existencí patřičné legislativy,“ zmínil Dzurilla, podle něhož si stát v souvislosti s tvorbou infrastruktury klade tytéž otázky jako firmy a výrobní podniky. Hledá co nejvhodnější platformu provozovatelnou flexibilně a za rozumných finančních podmínek, ale zároveň takovou, která vyhoví maximálním požadavkům na ochranu dat.
Přečtěte si předchozí články ze série o státní digitalizaci s Vladimírem Dzurillou: