Tomáš Kubát: „AI je jako brýle, které nám pomáhají lépe vidět“

Umělá inteligence má potenciál změnit svět, stejně jako v historii střelný prach, jaderná energie nebo internet.

Umělá inteligence má potenciál změnit svět, stejně jako v historii střelný prach, jaderná energie nebo internet. S Tomášem Kubátem, který v HPE vede infrastrukturní divizi a stojí i v čele týmu Pre-Sales, hovoříme o tom, jak AI vnímá, jak ji firmy mohou využívat a jaká jsou s ní spojená rizika, ale také především o tom, jak HPE napomáhá rozvoji projektů AI v podnikovém prostředí.

Tomáši, máte skutečně dlouhou pracovní zkušenost v HPE. Jak se vy osobně díváte na umělou inteligenci a jak tento pohled ovlivňuje vaše zkušenost z HPE?

Dnes o umělé inteligenci chce ostatním něco říkat snad skoro každý. Jistě nepochybujeme, že umělá inteligence masivně nastupuje a dál bude nastupovat do našich osobních a pracovních životů. Ale objevilo se tolik lidí, kteří se považují za experty na AI a chtějí o tom něco říkat, že snad ti, kdo to mají poslouchat nebo číst, už z toho musejí být unaveni. A vy z toho unaven nejste?

To zní tak, jako byste chtěl spíše mluvit o jiném tématu…

Ale vůbec ne. Jenom chci na začátku říci, že se nepokládám za experta na AI, který dává lidem rady, jak správně promptovat, nebo který má ambici zaplavovat sociální sítě a jiná média filosofováním o AI a prognózováním budoucnosti. To dělá hodně lidí a málokdo to umí. Naopak, já se profiluji jako člověk, který sleduje svět IT, zejména podnikového IT, a přemýšlí, jak se dají využít různé příležitosti moderní doby a jak je můžeme propojit s byznysem, který děláme u nás ve firmě ve prospěch našich zákazníků.

To mě zajímá, k čemu dospíváte?

Připusťme, že nikdo pořádně neví, kam se přesně dostane svět s umělou inteligencí. Vzpomeňme si na některé velmi chybné odhady budoucnosti slavných lidí v počátcích počítačů či v počátcích internetu. Odhaduji, že zde bude kvalita prognózování podobná. Rozvoj bude mimořádný, rychlý a pravděpodobně o hodně jiný, než dnes mnozí předpovídají.

Já k tomu přistupuji jinak – moje úvahy mě vedou k uvědomění si, co „to“ dělá systémově. Když velká část řešení AI je založena na velkém jazykovém modelu, tak já si to zjednodušeně představuji jako takový blackbox, do kterého vstupuje text nebo jiný formát informace a z něj také dostáváte zpátky text, nebo třeba počítačový kód nebo opět jiný formát informace. Pro účely této úvahy je mi vlastně jedno, co se děje uvnitř tohoto „zařízení“, na chvíli ignoruji, že ten model se musí natrénovat a že to proto nemůže být blackbox. Zpět k té úvaze – podívejme se napříč odvětvími, od firem a institucí přes výrobní podniky až po státní správu. Jednotlivé kroky jejich fungování velmi často začínají zadáním, které je popsáno nebo lze popsat textem, a dle toho zadání se vytváří výstup zohledňující řadu okolností či pravidel, a tím výstupem je třeba opět text, někdy to může být kód pro počítač nebo stroj, jindy něco dalšího. K tomu se dosud využívá především lidská síla, které pomáhají technické pomůcky a nástroje. Mnohé z těchto kroků fungování firem a institucí jsou kandidáty na to, aby je převzala AI.

Zaniknou nějaké role ve firmách? Které?

To se možná dá odhadnout, ale já to odhadovat nechci, to ať odhadují jiní. Mně z toho vyplývá něco jiného podstatného: Že AI se týká či bude týkat všech nebo skoro všech firem a institucí, i těch, které v tom ještě nijak skutečně nepokročily. Že AI bude disciplínou podnikového IT, protože cílem nebude, že zaměstanec si ulehčí svůj život nějakým občasným promptováním (to si dělá už teď), ale že AI pokryje určitou agendu v podniku či instituci. Že AI v podnikovém IT není ani nějaká hračka ani nějaké filosofování, ale že je to IT projekt. Že když je to IT projekt, tak to někde začíná a má to své cíle, rozpočet a čas. A když je to projekt, tak sice jádrem toho projektu je technické řešení AI (třeba onen jazykový model), ale ten projekt bude řešit i mnoho dalších souvisejících technických, procesních a projektových otázek, od bezpečnosti a privátnosti dat přes dostupnost a integraci do prostředí podniku a součástí jistě bude také redesign procesů.

Znamená to, že při řešení těchto agend zanikne role člověka a převezme to AI?

Jsem si jist, že role člověka při řešení těchto podnikových agent nezanikne. Ale změní se. Člověk bude dbát o to, aby umělá inteligence pracovala tak, jak člověk potřebuje. A také, aby člověk věděl, co a proč se děje a mohl zasáhnout, pokud by tomu tak nebylo.

Takže je to nástroj, který musí lidé umět ovládat a používat ho rozumně?

Je to nástroj, dobrý sluha a špatný pán, je to pomůcka. Jsou to takové brýle. Představte si, že špatně vidíte text, který čtete, ale když si vezmete brýle, najednou vidíte výrazně lépe a čtete pohodlně. Pokud čtení textu potřebujete pro výkon své profese, určitě svou případnou chybu nemůžete ospravedlnit tím, že řeknete, že máte slabé brýle. Už dopředu budete pociťovat, že špatně vidíte, proto uděláte opatření (pořídíte si lepší skla) dříve, než by to způsobilo problém. Podobně to bude s nasazením umělé inteligence v podnikovém prostředí, má-li AI pokrývat důležitou agendu. AI bude jako ty brýle – bude zajišťovat určitou agendu v podniku snadněji, efektivněji a lépe než jak se to dělá dosud.

Budeme tedy muset zabraňovat, aby nám AI nepřerostla přes hlavu?

Spíš bych řekl, že v podnikovém prostředí se nespokojíme s přístupem, že „AI nejlépe ví, jaký je správný výsledek“. Čím bude agenda důležitější, tím méně budeme tolerovat chybný výsledek. Proto musíme vědět, jaká data byla použita k natrénování modelu a které jsou nejvýznamnější faktory pro to, že AI poskytla daný konkrétní výsledek. Mluvíme o reprodukovatelnosti a o vysvětlitelnosti AI. Společným názvem je pak tzv. odpovědná AI. To je jedna z klíčových disciplín budování řešení AI a je podporována softwarovými nástroji.

Zmínil jste brýle, ale i například střelný prach. Dokázal byste nástup a důležitost umělé inteligence připodobnit k nějakému dalšímu významnému vynálezu?

Z nedávné historie by to byl nepochybně internet. Prostoupil naši existenci křížem krážem a změnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a komunikujeme. Umělá inteligence má potenciál mít podobný dopad.

Kde je ta vazba na HPE v souvislosti s umělou inteligencí?

My v HPE umělou inteligenci sami využíváme pro funkčnost a podporu našich produktů. Ale na to se mě neptáte, já vím. Pokud jde o nasazování umělé inteligence u našich zákazníků, domnívám se, že zde se nám otevírá velký potenciál, který se kryje s odborným profilem, který jako firma máme a který dále budujeme. Je to na další rozhovor, zde tedy jen shrnu: Naši roli vidím v dodávkách podnikových (někdo říká Enterprise) řešení AI, protože podniková řešení IT jsou něco, kde jsme léta a desetiletí úspěšní. Jak v oblasti AI, tak i v souvisejících tématech disponujeme příslušným technologiemi, SW řešeními a odbornou znalostí. Přirovnal bych to ke hracím kartám – mám v ruce karty a sestavuji je do hry tak, jak se to zrovna nejvíce hodí. Máme kompletní „stack“ pro řešení AI – tj. infrastrukturu, dále SW prostředí pro datový management a pro vývoj AI řešení, máme velký jazykový model pro užití v privátním modu, to vše nabízíme jak on-prem, tak i v našem specializovaném cloudu pro AI, tedy předpokládáme optimalizované řešení s užitím hybridního cloudu, nabízíme jednotné řízení hybridního cloudu a také nabízíme expertní služby pro implementaci AI i pro další související disciplíny. A mluvil jsem o těch kartách – můžeme je tedy použít všechny nebo jenom některé, pokud dodáváme například spolu s partnerem nebo pokud zákazník některé části řeší ve své režii.

Co byste doporučil těm, kteří budují nebo začínají budovat své podnikové řešení AI?

Do jedné věty takové doporučení nevměstnám, ale doporučil bych účast na našem semináři HPE Data Science & AI workshop pořádaném v Praze 29. února 2024, který jsem avizoval již dříve zde. Myslím, že se účastníci mají na co těšit.

Technologický newsletter na dosah ruky.

Už vám nic neunikne. Maximálně jednou měsíčně vám na zadanou mailovou adresu zašleme souhrn nově vydaných příspěvků. Zůstaňte v obraze.



    Sledujte nás

    Stojí za přečtení

    banner