Startup vs. korporát

David Křivanec pracuje v HPE už 5,5 roku a za tu dobu se vypracoval z podpůrné pozice v marketingu na šéfa Sales Strategy & Planning. Anna Piskořová je po roce a půl na začátku své kariéry, ale do jejích kompetencí už nyní spadá řada povinností včetně interní i externí komunikace a pořádání řady eventů a konferencí. V jejich pracovních cestách najdete řadu podobností a shodnou se i v některých pohledech na fungování korporátu. I proto jsme se bavili o jejich začátcích v HPE, srovnávali práci v malé začínající firmě a ve velké nadnárodní společnosti a zmínili jsme se i o nepravdivých informacích, které o velkých korporacích často kolují.

Oba jste do HPE přišli s backgroundem ve startupu. Znamenalo to pro vás hodně změn? 

Anna: Spoustu věcí jsem se musela naučit. Musela jsem zjistit, jak správně fungovat ve firmě samotné, jelikož to bylo úplně nové prostředí. Ta změna byla opravdu velká, v malé firmě se nemusíte starat o tolik různorodých povinností a určitě vás čeká méně úrovní toho, co se musíte naučit a osvojit si.

Než jsem prošla všemi korporátními výcviky a naučila se se značkou HPE pracovat, mohlo to trvat třeba čtyři měsíce. Skutečně to je, jako když člověk dorazí na úplně jinou planetu, a byl to pro mě trošičku šok. Zároveň to ale nebylo nic, co by se nedalo zvládnout. Navíc jsem kolem sebe měla super lidi, kteří mi pomáhali a podporovali mě. Nikdy jsem neměla pocit, že bych na to byla sama, vždycky byl někdo ochotný mi poradit.

David: V malém startupu nemusíte přesvědčovat lidi napříč několika úrovněmi organizace, vaše rozhodnutí neovlivní tolik dalších aktivit a veškeré změny je zpravidla snazší a rychlejší uskutečnit. V korporátu je řada procesů předem daná, jsou implementovány dlouhodobě a jakákoliv změna je velmi složitá. Vždycky ale narazíte na věci, které by se daly dělat jinak. Korporát má ale na druhou stranu ohromné množství zdrojů, které může člověk využít. Můžete sáhnout po širokém spektru analýz, nahlédnout do historických dat a tím lépe se pak plánuje budoucnost. V nadnárodních firmách zároveň můžete sledovat vývoj v zahraničí, což také přináší obrovsky cenná data.

Narazili jste na nějaké nepravdivé informace o korporátech, které vám práce v HPE vyvrátila?

Anna: Určitě. Většina lidí do našeho startupu utíkala právě z korporátů, takže jsem byla obklopená spoustou negativních pohledů a sama jsem se toho pak bála. Bála jsem se, že tu bude obrovský drill na čísla, že se vůbec nebude pohlížet na lidskou stránku člověka a tak dále. Že ta práce bude hrozně jednotvárná, nebudu se moci dál rozvíjet či kariérně posouvat a obecně budu dělat pořád to samé. Měla jsem hrozně zkreslenou představu, ale přesto jsem si říkala, že to prostě zkusím a ten názor si udělám sama.

A na co jste přišla?

Anna: Nástup do HPE mi všechny tyhle názory vlastně úplně smetl ze stolu – s takovými situacemi jsem se zkrátka nepotkala. Na čísla se tu samozřejmě tlačí a každý musí podávat určitý výkon a dělat svou práci, ale rozhodně to není tak „na sílu“, jak jsem slyšela od svých bývalých kolegů. Přijde mi, že je tady nastavená skvěle firemní kultura.

Jak je to Davide u vás? Setkáváte se s nějakými nesprávnými představami o fungování korporátů?

David: Často slýchám, že je v korporátech nepřátelské prostředí, že si lidé jdou po krku a vzájemně si podráží nohy. V HPE ale mezi sebou lidé fungují skvěle napříč všemi úrovněmi. Každé dveře jsou vám otevřené, můžete mluvit s každým, se všemi si tykáte, všichni se k vám chovají přátelsky a nenarazil jsem na to, že by tady nefungoval nějaký vzájemný respekt. Určitě existují korporáty, kde se jede tvrdě po KPI bez ohledu na zaměstnance, ale HPE to rozhodně není.

Čeho si tedy na práci v HPE ceníte nejvíce?

David: Člověk se dostane k řadě neobyčejných lidí a příležitostí. Běžně se setkávám s lidmi, kteří jsou v této firmě 10, 15 let a vedou velice zajímavé projekty ať už ve veřejném nebo privátním sektoru – projekty pro ministerstva, velké korporace, technologické společnosti…. To, co můžete v HPE dělat, je zkrátka pestré.

Zároveň jsem rád za otevřenou komunikaci s lidmi a nezáleží na tom, jestli se bavíte s nadřízeným, podřízeným, spolupracovníkem, obchodníkem, technikem, analytikem nebo kýmkoli jiným. Vyzdvihnul bych i fakt, že máte otevřené dveře, a pokud najednou zjistíte, že se chcete posunout někam jinam, máte na výběr z mnoha příležitostí pro další kariérní postup. Když si najdete oblast, která by vás zajímala, ta možnost tady je.

Aničko, vy jste v HPE necelý rok a půl, co na práci v korporátu nejvíc baví vás?

Anna: Za mě je to asi především ta různorodost. Narozdíl od předchozích prací dělám opravdu každý den něco trochu jiného a vůbec to není stereotypní. Zároveň si jako David hrozně cením spolupráce a otevřené komunikaci. Na osobní rovině se přiznám, že jsem velkým fanouškem Formule 1, a když jsem zjistila, že HPE sponzoruje týmy Mercedesu a RedBullu, byla to jedna z věcí, která mi pomohla s rozhodováním, že chci do téhle firmy nastoupit (smích). V budoucnu bych se chtěla alespoň částečně zapojit do spolupráce s tímhle sponsorship týmem a vím, že je to díky otevřenosti firmy možné.

Zároveň si myslím, že je skvělé, že firma dává zaměstnancům čas a prostor na dobročinné aktivity – třeba na obnovy lesů, ovocných sadů, darování krve, výcvik vodících psů a další různorodé prospěšné činnosti. Skvělé je, že HPE takové aktivity podporuje, stačí přijít s nápadem.

David: Máme hodně dobrovolnických či sportovních aktivit pro zaměstnance, které třeba ostatní firmy nabízí také, ale velmi často v omezenější míře. I vedení záleží na tom, aby mezi sebou měli zaměstnanci dobré vztahy, a proto přichází s řadou aktivit, během kterých se mohou společně setkávat a sbližovat mimo pracovní prostředí.

Je pak naopak něco, co vám na práci v korporátu nevyhovuje a co byste rádi změnili?

David: Za mě je nejsložitější zasazení globální strategie do českého prostředí. V naší pobočce a zemi máme skvělé mezilidské vztahy a jsme schopni si nastavit fungování tak, aby nám, našim partnerům a zákazníkům, vyhovovalo. Zároveň jsme ale vázáni nadnárodními pravidly a procesy, které se nedají tak snadno přizpůsobit našemu prostředí. Každá pobočka má svoje potřeby, cíle a KPI, které se snaží naplňovat a často může činnost v jedné pobočce za hranicemi silně ovlivnit činnost u nás. Ne vždy je jednoduché skloubit fungování na naší lokální úrovni s globálními pravidly. Je to jakási „neohebnost“ korporátu, která jde ruku v ruce s jeho velikostí.

Anna: Já to vnímám dost podobně. To, že jsme součástí americké firmy, má svoje výhody, ale i nevýhody a komunikace s některými týmy v USA je samozřejmě trošičku složitější a trvá déle, ale to za mě rozhodně není něco, co by se nedalo zvládnout.