Ota Novotný: „Propojení datového vzdělání s byznysem je klíčové.“

Vysoká škola ekonomická nabízí trojici vzdělávacích programů datové analytiky od bakaláře až po MBA. Datové vzdělávání začíná už i na jiných školách, ale podle docenta Oty Novotného je datařů pořád moc málo. „Dnes se datařina rozšířila natolik, že tam, kde byly dříve potřeba desítky analytiků jsou nyní potřeba stovky,“ říká vysokoškolský pedagog. Zájem ale studenti rozhodně mají a byznys je vítá s otevřenou náručí. Co by měl datový analytik ovládat, čemu se mohou na VŠE naučit a jak klíčové je propojení univerzity s byznysem, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Ota Novotný je docentem Vysoké školy ekonomické, kde má na starosti několik programů zaměřených na datovou analýzu. Mimo to je vedoucím Katedry informačních technologií, je prorektorem pro rozvoj Corporate relations a sám s úsměvem říká, že má „funkcí víc než japonská kalkulačka“. Jeho hlavním zájmem je propojování akademické sféry s byznysem na všech možných úrovních. Už se zhruba 30 let věnuje práci s datovou analytikou a souběžně se stará o IT programy na VŠE. Přečtěte si, jak takové vzdělávání probíhá a jak je pro něj klíčové propojení s byznys sférou

Jaké programy spojené s datovou analytikou VŠE vede?

Zhruba před sedmi lety jsme na VŠE otevřeli první set studijních programů zaměřených čistě na datovou analýzu. V současnosti jsou tyto naše programy už v „plnotučném módu“ – profesní bakalář, profesní magistr a MBA. Každý z těchto programů má svou cílovou skupinu a přesné zaměření, ale všechny spojuje zaměření na vychovávání IT odborníků, kteří jsou na pomezí mezi datovou analytikou a byznysem. Cílem našich programů je „přemostění propasti“, která v současnosti mezi těmito dvěma oblastmi existuje. Studenty učíme nejen práci s nejnovějšími technologiemi, ale i věci s dlouhodobým přesahem, které pomáhají studentům a absolventům našich programů být neustále adaptovaní na vše, co se ve světě technologií děje.

Mimo to jsme spustili speciální kurz s názvem Datové minimum, kterým každý rok projde zhruba 500–600 studentů VŠE a učíme ho i ve firmách. Účastníci tohoto kurzu se zde naučí obecné základy datově-analytické práce, které si ale vyzkouší na vlastní kůži. Jádrem datového minima je business case simulační hra, kterou musí vyřešit pomocí několikakolové intuitivní datové analýzy.

Proč jste se do výuky datové analytiky pustili?

Datovou analytiku u nás na škole učíme už velmi dlouho. Sám jsem na ní kdysi psal diplomovou práci, na které už je opravdu „hodně prachu“. Poté jsme ve spolupráci s KPMG začali vyučovat předmět business intelligence, který byl zaměřen na tehdy nejmodernější technologie, jako byly datové pumpy, datové sklady a podobné věci. Velká část lidí, kteří si tímto kurzem prošli, skončila v datařině, s čímž od byznysu začalo přicházet víc a víc poptávek po absolventech s obdobnými dovednostmi.

Zároveň se datařská práce samozřejmě dál rozvíjela, a jeden předmět na ni zkrátka už nestačil. Proto jsme se opět ve spolupráci s KPMG rozhodli, že uděláme čistě datové programy, které jsme stavěli společně.

Propojení s byznysem je tedy pro vás klíčové?

Určitě. Naše vzdělávání na tom stojí už od svého zrodu, kdy se s námi kromě KPMG propojili ještě Škoda Auto a ČSOB jako první hlavní partneři těchto programů, kteří nám věřili na samém začátku. Za těch sedm let se počet partnerů rozrostl a teď jich máme víc než dvacítku. To propojení je navíc obousměrné – lidé z těchto firem k nám chodí učit a naši studenti k nim chodí na praxi.

Jak se změnila poptávka po datových analyticích?

Před těmi zhruba dvaceti lety byla poptávka slušná, ale velmi úzká. Dnes se ale datařina rozšířila natolik, že tam, kde byly dříve potřeba desítky analytiků jsou nyní potřeba stovky. I současné počty absolventů, které dnes VŠE každoročně produkuje, by se mohly zvětšit pěti- až desetinásobně a ti lidé by se pořád uplatnili.

Je největší „žízeň“ po analyticích v Praze?

Záleží to na odvětví. Například v odvětví výroby Praha nehraje prim. Ve výrobě je největší poptávka v klastrech kolem průmyslových parků, kam v současnosti putuje obrovské množství zahraničních investic.

A jak se mění zájem studentů?

Nedá se říct, že by se každým rokem přihlašovalo dvakrát tolik lidí, co v předchozím ročníku, ale stále máme mnohem víc zájemců o studium, než kolik můžeme vzít. Ten převis je v současnosti zhruba dvoj- až trojnásobný.

Pomáhají takový nedostatek vyřešit i jiné instituce, nebo je v produkci datových analytiků VŠE unikátní?

Před těmi zhruba sedmi lety jsme byli skutečný unikát. Teď už postupně vznikají programy na dalších školách, kde se velmi často zaměřují především na data science, big data a podobně. A já to opravdu vítám. Jak jsem už říkal, těch lidí je potřeba čím dál víc. A tady je to největší úskalí. Takové programy každoročně produkují maximálně 25 analytiků, což je stále strašně málo. Zároveň v našem prostředí neexistuje žádný program, který by tu analytiku bral tak komplexně jako my. Pro nás je klíčové propojení IT a byznysu přes všechny disciplíny datové analytiky. I tak jsem ale za každou aktivitu rád.

Jak by měl vypadat ideální datový analytik?

To se velmi těžko říká, protože každý datový analytik ve finále může dělat trochu jinou práci, pro kterou jsou potřeba jiné vlastnosti a schopnosti. Úplně v základu by však ten člověk měl být schopen pochopit to, jak funguje byznys a transformovat tyto znalosti do zadání datové analýzy, které buď odbaví sám nebo ho předá jiným specialistům v té dané oblasti. Celý proces by měl navíc zvládat i v opačném směru – od „black belt“ data scientistů až k vedení společnosti.

Problém je totiž často v tom, že máte na jedné straně zkušené byznysové lidi, kteří neví, jak mohou firmě pomoci datově, a na straně druhé vynikající data specialisty, kteří provádí fantastické analýzy, se kterými pak ale neumí dál nakládat.