Akvizice Juniper Networks zásadně proměnila postavení networkingu uvnitř Hewlett Packard Enterprise. Z jedné z technologických oblastí se stal klíčový pilíř růstové strategie.
Michal Svoboda: Cítím příjemný tlak – networking se stal jednou z nejvyšších priorit celé firmy.

Akvizice Juniper Networks zásadně proměnila postavení networkingu uvnitř Hewlett Packard Enterprise. Z jedné z technologických oblastí se stal klíčový pilíř růstové strategie. V regionech to znamená nejen širší portfolio, ale i vyšší odpovědnost za to, jak rychle a kvalitně se globální změna promítne do reality trhu. O detailech jsme si povídali s Michalem Svobodou, který řídí HPE Networkin v České republice, Slovensku a Maďarsku.
Networking se stal jednou z hlavních priorit HPE. Jak se to promítlo do vaší role?
Promítlo se to velmi výrazně. Networking je dnes jedním z hlavních růstových motorů celé firmy, takže od nás existují jasná a poměrně ambiciózní očekávání.
Na regionální úrovni to znamená, že nezodpovídáme jen za obchodní výsledky, ale i za to, jak rychle a efektivně zvládneme integraci. To zahrnuje začlenění lidí, sjednocení procesů, nastavení obchodních modelů i práci s partnerským kanálem. Globální strategie je daná, ale její skutečné naplnění probíhá právě tady. Osobně to vnímám jako „příjemný tlak“. Odpovědnost se zvýšila, ale zároveň máme možnost být u zásadní změny.
Rok a půl trvalo finální schválení akvizice. Jak náročné bylo toto období?
Bylo to období vysokých očekávání a zároveň omezených možností. Trh věděl, že akvizice byla oznámena, zákazníci i partneři měli připravené projekty, ale oficiálně jsme s portfoliem nemohli pracovat. Největší výzvou bylo udržet důvěru a vysvětlovat, že jsme připraveni, jen čekáme na regulatorní proces. Na druhou stranu jsme ten čas využili velmi efektivně – připravovali jsme integrační plán včetně jeho agilního naplnění.
Když bylo v létě 2025 vše definitivně schváleno, dokázali jsme se posunout velmi rychle. Zpětně to beru jako test trpělivosti, který nás dobře připravil.
Jak dnes hodnotíte vývoj regionu Česko, Slovensko a Maďarsko?
Z pohledu výsledků velmi pozitivně. V České republice máme za poslední čtyři roky dvouciferný růst – před dvěma lety jsme rostli téměř o 40 procent, loni zhruba o 20 procent. To ukazuje, že strategie funguje. Trhy jsou si historicky i obchodně blízké a máme podobnou strukturu zákazníků – silné kampusové prostředí, zdravotnictví, výrobní sektor i státní správu. Rozdíly jsou spíše v podílech na trhu. Nejsilnější pozici máme dlouhodobě v Česku, největší potenciál růstu dnes vidím v Maďarsku a na Slovensku.
Michal Svoboda: Networking je dnes jedním z hlavních růstových motorů celé firmy, takže od nás existují jasná a poměrně ambiciózní očekávání.
Jak důležitý je pro vás partnerský kanál?
Je naprosto klíčový. Prodáváme výhradně přes partnery, takže jejich připravenost přímo ovlivňuje naše tempo růstu. Po integraci je mezi partnery velký zájem o nové technologie, zejména v oblastech, které jsme dříve neměli tak silně zastoupené. To je pozitivní signál, ale zároveň to znamená potřebu intenzivního vzdělávání. Tempo růstu dnes do značné míry závisí na tom, jak rychle dokážeme rozšířit odborné kompetence v ekosystému.
Co dnes považujete za největší výzvu?
Jednoznačně nedostatek odborníků. Jen v České republice podle dostupných odhadů chybí 20 až 30 tisíc IT specialistů. Technologicky jsme připraveni, zákazníci investují, ale bez lidí to nejde. IT infrastruktura dnes tvoří základ fungování většiny organizací, a pokud chybí kapacity, zpomaluje to celý byznys. To je podle mě téma, které přesahuje jednotlivé firmy a týká se i vzdělávacího systému.
Co vás osobně na současném vývoji nejvíce baví?
Rychlost, s jakou se inovace dostávají do praxe. To, co bylo před dvěma nebo třemi lety spíše koncepční diskusí, je dnes běžnou součástí produktů. Zejména implementace prvků umělé inteligence do správy infrastruktury představuje zásadní posun. Síť dnes dokáže sama analyzovat své chování, identifikovat anomálie a navrhovat optimalizace. To mění roli administrátorů i způsob, jakým se o infrastruktuře přemýšlí. A právě tenhle posun z teorie do reality mě na tom baví nejvíc.


