Osobnost HPE: byl u dělení československé koruny a těší se, co přinese vývoj

O tom, co vnímá Daniel Novák, šéf divize Pointnext, jako největší technologický skok a v čem budou spočívat ty budoucí.

Osobnosti

Jsou oblasti, kde se toho zase tolik nemění. A pak ty, kde jedna lidská kariéra znamená málem jednu historickou etapu. Právě to druhé platí pro IT, kde se jen za období samostatnosti České republiky událo neskutečné množství změn a posunů. Velkou část z nich zažíval ve službách Hewlett Packard Enterprise dnešní šéf divize Pointnext Daniel Novák. Byl u průkopnických začátků a dnes se svojí prací podílí na tvorbě futuristických zítřků.

„Pojď zkusit pohovor, je to fajn firma,“ slyšel Novák před více než 25 lety od svého kamaráda. Měl čerstvě po absolvování ČVUT, za sebou pobyt ve švýcarském Lausanne, ale žádnou přesnou představu, kam chce jít pracovat, a tak pohovor v tehdy ještě Hewlett Packard zkusil. A vyšlo mu to. „Začínal jsem jako customer inženýr na velkých unixových boxech, dělal jsem technika, instaloval a konfiguroval tyto systémy. Tehdy se na nich třeba v České národní bance počítalo rozdělení na českou a slovenskou korunu,“ dává Novák k dobru perličku. Jako důležitý technický pracovník si navíc užíval privilegium, jaké jen tak někdo neměl. Dostal jeden z prvních mobilních telefonů, které se v Česku objevily, v té době ještě v kufříkovém provedení.

Společnost tehdy zpracovávala zakázky pro největší české firmy a úřady, nikdo jiný si vyspělou IT technologii nemohl dovolit. Tehdy  ještě neexistovaly osobní počítače, ale spíš terminály, které se připojovaly k velkým serverům. „Když člověk přišel třeba na pobočku Všeobecné zdravotní pojišťovny, tam už se terminály využívaly běžně. Úřednice s vámi vyřídila agendu, zadala ji do terminálu, který byl připojený k velkému stroji, kterému jsme říkali hroch. Jeho prostřednictvím se všechny smlouvy a údaje posílaly centrále,“ vzpomíná Novák.

25 let v jedné firmě vydržel díky tomu, že se mu přibližně každých pět let mění pracovní náplň a přichází nová výzva. Po první štaci se stal šéfem customer inženýrů, pak se věnoval kritické infrastruktuře státu, softwaru, consultingu až po dnešní pozici šéfa divize HPE Pointnext. Jako takový může hodnotit.

„Asi největší skok v IT představovala minimalizace uživatelských stanic, fakt, že se počítač stal skutečně osobním a třeba notebook si člověk mohl vzít fyzicky domů. Vždyť i mobil už je dnes málem neoddělitelnou součástí vaší identity,“ zamýšlí se zkušený IT manažer, který podobnou revoluci vidí i v propojování jednotlivých počítačů a možnost rozsáhlé výměny informací. A když už má tohle všechno za sebou, nebojí se dívat do budoucna: běžné používání samořiditelných aut je podle něj otázkou nejbližších let a toho, jak dokážeme jejich provoz zákonně ošetřit.

Ale i Novák prožívá po letech chvíle, kdy ho vývoj v oboru překvapí. To, když sleduje modelování chodu lidského organismu v počítači, nebo vidí, jak je možné monitorovat působení léku v těle. „Fascinuje mě, co všechno už v tomto ohledu umíme, aniž bychom to třeba museli testovat na zvířatech,“ přiznává muž, který má hned několik technologických témat, u kterých se těší, jak se vyvinou a jak dopadnou.

To první navazuje na genetiku, jsou to možnosti medicínských diagnóz dělaných na dálku bez fyzické přítomnosti lékaře. Tím druhým je zdánlivá maličkost, o které si ale za poslední měsíce skoro každý z nás pomyslel, že by bylo fajn mít ji už k dispozici. „Když si vezmete, že by třeba přes USB bylo možné připojit 3D skener, který by vám dokázal dokonale sejmout model kusu těla tak, aby podle něj bylo možné v e-shopu vybrat oblečení, bylo by to velké ulehčení života,“ směje se Novák. Vymyslet něco takového by podle něj neměl být zase až takový problém.


Sledujte nás

Stojí za přečtení

banner