Sázka na consumption model se vyplácí. Proč?
Nokia zpět ve hře. Pomohla jí odvaha měnit se i nový model financování IT
Značku Nokia si většina z nás pojí s prvními mobily. Nebo s nesmrtelnou hrou Snake. A teď? Teď vám možná přijde, že se po ní slehla zem. Ale opak je pravdou, jen už se tolik nerealizuje na trhu mobilních telefonů, ale jako poskytovatel 5G sítí. Americká vláda si ji nedávno vybrala jako jednoho z hlavních dodavatelů 5G sítě v USA – spolu s National Cybersecurity Center of Excellence bude součástí projektu, který má za úkol zajistit bezpečný přesun z 4G na 5G. Nokia zakázku dostala i díky tomu, že přehodnotila svůj přístup k investování do IT. V této otázce vsadila na HPE GreenLake.
Jak se to stalo? Jak dokázala známá značka efektivně restartovat svůj výzkum a vývoj? A jak přesně vypadá zmíněný trend v IT a v investicích obecně?
Jako Netflix nebo Spotify
Odpovědí je business model „as a Service“ (aaS), zkratka, která se kolem nás vyskytuje čím dál častěji. Ale není to nic nového. Jedná se o formu subscription modelu, který už využívají oblíbené služby jako Spotify, Netflix nebo Disney+, jen v mírně odlišném pojetí.
V základu se jedná o model založený na měsíčních, kvartálních, ročních apod. poplatcích za využívání služby, kdy různé úrovně poplatků poskytují uživatelům odlišné úrovně služby. Jedná se však o obsah předem definovaný, pro který poskytovatel vytváří cenu tak, aby dokázal financovat všechny položky, které se v nabídce nacházejí a k tomu existoval prostor pro zisk. Na Netflixu sledujeme jen nepatrné množství celkového obsahu, za který platíme, na Spotify posloucháme jen zlomek písniček. Platíme ale stále za vše.
Na druhé straně pak stojí pay-per-view model. Zde naopak hradíme jen to, co chceme sledovat, respektive kupujeme si každou jednu položku z nabídky poskytovatele služby, případně některý z balíčků.
Oba modely mají svá pro a proti pro obě strany. Pokud nás zajímá jeden zápas MMA, je výhodnější pay-per-view model, pokud ale chceme sledovat pořadů více, je výhodnější subscription model.
A právě tyto principy přebírá i „aaS“ model. Nejde však o poskytování služby, ale poskytování výrobků. Platíte tedy měsíční poplatek za to, že využíváte konkrétní fyzický produkt. V případě Hewlett Packard Enterprise se jedná o „Hardware as a Service“, kdy se hardware (servery, úložiště, síťové prvky, atd.) nabízí prostřednictvím služby – touto službou je právě GreenLake.
Teď si ale říkáte: “Vždyť to je přeci leasing jako u aut a jiných strojů.“ Jaký je tedy rozdíl?
Platby jen za to, co používáte
Modelu, o kterém mluvíme, se říká consumption model – zákazník platí jen to, co opravdu využívá, s dostatečným prostorem (bufferem) pro pokrytí výkyvů a nečekaných událostí a s možností rozšíření či snížení rozsahu služby. Jak to funguje? Zákazník objedná potřebný hardware na základě svých IT požadavků. HPE ho nainstaluje u něj ve firmě, škole, výzkumném ústavu nebo datacentru a on jej pak využívá, jako kdyby infrastrukturu zakoupil a vlastnil.
Aby byl model finančně výhodný pro obě strany, je nutné vědět, co zákazník potřebuje, ale hlavně kolik toho potřebuje – jaký výpočetní výkon, kolik TB úložiště. Pokud dostane málo serverů, je možné, že výkon nebude stačit. Pokud jich však bude mít hodně, bude velká část výkonu nevyužita. Právě v tento moment přichází na řadu data a umělá inteligence, která je odpovědná za monitorování využití infrastruktury a analýzy vytíženosti a dalších trendů v čase tak, aby bylo možné škálovat daný hardware přesně podle potřeb zákazníka a zároveň nedocházelo k plýtvání zdrojů poskytovatele.
Proč je ale tento model výhodný pro obě strany? Dvě hlavní odpovědi jsou cashflow a flexibilita, což je právě to, co se projevilo i v případě značky Nokia a její transformaci R&D. Přidaná hodnota modelu tkví v konceptu pravidelných a předem známých splátek, které jsou tak předvídatelné z pohledu cashflow. Nokia dokázala podpořit právě díky tomu, že se vyhnula velkým jednorázovým výdajům a vsadila na pravidelné platby za kapacity, které jsou přesně tak velké, jak potřebuje. HPE GreenLake consumption model tak umožňuje efektivně investovat prostředky do inovačních procesů a díky neustále aktuálnímu a špičkovému HW mít silné IT, které vědu podpoří, a proti cloudovým poskytovatelům má navíc jistotu dostupnosti dat a jejich bezpečí. I to značce pomohlo stát se hlavním hráčem při tvorbě strategické 5G sítě nejen v USA, a dotáhnout tak přerod z výrobce mobilů do nového byznysu.
Podívejme se na to ještě podrobněji. Investice do IT infrastruktury jsou velmi nákladné, a proto je často výhodnější platit pravidelně menší částky, které je možné kdykoli zmenšit nebo zvětšit, zkrátka přizpůsobit aktuální situaci, v jaké se nacházíme. Naopak tradiční investice do nehmotného majetku se musí dělat s výhledem na několik let dopředu – a kdo ví, kde budeme? Kdo měl tu smůlu a investoval miliony do infrastruktury krátce před startem pandemie covid-19, se pak dost možná měsíce díval na techniku, která kvůli poklesu odbytu neměla využití. Velké a dlouhodobé investice s sebou zkrátka nesou obrovské riziko.
Další argument se týká cashflow. Pravidelné splátky za službu jsou pro zákazníky bezpečnější a jsou také méně náchylné na tržní změny. Zdravé cashflow, jak je velmi často označováno v učebnicích managementu, je jednou z hlavních součástí zdravé firmy. Společnosti musí ze svých tržeb platit pohledávky, zaměstnance, provozní náklady a právě i vědu a výzkum. Pokud je cashflow zatíženo obrovskými výkyvy, může mít firma v některé z těchto oblastí problém dosáhnout svým závazkům. Jako řetězec se pak začnou hroutit další části a jedna velká investice může výrazně ovlivnit fungování firmy nebo ji hluboce zadlužit.
A pak je tu ještě flexibilita samotné investice. IT se mění každým dnem a pokud firma plánuje investice na pět let dopředu, tak to, co nakoupí teď, nemusí za rok potřebovat. Nebo zjistí, že to už nestačí. Ovšem kvůli velké počáteční investici a odpisům nejde hardware jen taky vyhodit a nahradit. Consumption model však umožňuje zvyšovat například výkon nebo kapacitu úložiště právě podle aktuálních potřeb zákazníka. To je velká změna proti leasingu. Ten se stále týká jednoho auta, kterým člověk jezdí do práce, ale pokud chce jet na víkend do hor, potřebuje jiné nebo je dokonce omezený celkovým počtem najetých kilometrů ročně. Consumption model to umožňuje. Blíží se prodejní špička v sezóně a dá se čekat větší nápor na naši infrastrukturu?? Není problém, stačí navýšit výkon. A naopak, v případě aktuální potřeby můžeme „utáhnout opasek“, nevyužité kapacity uvolnit a tím výrazně šetřit bez nějakého dramatického dopadu na funkčnost.
A pokud se podíváme na Nokii, tak té se sázka na consumption model financování IT infrastruktury evidentně vyplácí.