Ladislav Stach: Moderní univerzitní kampus potřebuje kvalitní infrastrukturu

​​​​Česká zemědělská univerzita patří k nejmodernějším vysokým školám v u nás i v Evropě. Z hlediska udržitelnosti nemá v ČR konkurenci a na světě se pravidelně umisťuje mezi padesátkou nejlepších pedagogických pracovišť. Pomáhají k tomu i inteligentní zařízení Aruba, která umožňují rychlý rozvoj sítí a splňují vysoké nároky na efektivitu a zabezpečení. Více nám o technologickém vybavení univerzity prozradil vedoucí Oddělení správy datových a telekomunikačních sítí Ladislav Stach. Na ČZU pracuje od roku 2014. Jak se od té doby změnila podoba areálu i práce v infrastruktuře? 

V čem ČZU vyniká? A proč je tak oblíbená mezi českými i zahraničními studenty?

Uchazeče nelákají jen atraktivní obory a kvalitní výuka s důrazem na praxi, ale také dokonale vybavený areál. Funguje zde nejmodernější Wi-Fi síť a každý rok přibývají nejmodernější výzkumná pracoviště. V roce 2020 jsme dostavěli například Pavilon tropického zemědělství a letos bylo dokončeno Výukové centrum zpracování zemědělských produktů. Po práci nebo studiu je ale čas i na zábavu, a tak v areálu nechybí ani kavárny, bufety, bary nebo kluby. A právě to oceňují studenti, pro které je takový kampus zcela běžný, a na jiných českých univerzitách ho postrádají.

Jaký počet studentů ročně přijímáte? A kolik lidí univerzita zaměstnává?

Celkově u nás máme téměř 30 tisíc studentů a 20 % z nich je ze zahraničí. Zaměstnanců na celé univerzitě pracuje přibližně 2500.

O kterou z šesti fakult je největší zájem a proč?

K nejprestižnějším patří například Provozně ekonomická fakulta, na kterou se každý rok hlásí zhruba 12 tisíc uchazečů. U zahraničních studentů je ale nejoblíbenější Fakulta tropického zemědělství.

Při pohledu na areál je vidět, že kladete důraz na inovace a moderní technologie…

Ano, díky investicím z Evropské unie se můžeme rychle rozvíjet. Už několik let stavíme jednu novou budovu ročně a jde přitom zejména o odborná pracoviště s infrastrukturou na nejvyšší úrovni. U těchto budov tedy nestačí myslet jen na kvalitní Wi-Fi připojení nebo dostatečnou kapacitu infrastruktury. Důležitá je i její odolnost, kybernetická bezpečnost, možnost škálování nebo snadná rekonstrukce a budoucí přestavba technologického vybavení.

Jak byste tedy srovnal největší výzvy z pohledu infrastruktury při vašem nástupu a nyní?

Zjednodušeně řečeno byla tehdy nejdůležitější standardizace. Řešili jsme zejména nedostatek vstupních informací a naráželi jsme na kapacitní problémy.

Zatímco dnes potřebujeme vylepšit integraci a autonomní řízení systémů. Jejich počet od roku 2015 extrémně narostl a zvýšila se i jejich složitost. Hledáme tedy možnosti, jak je snadno a co nejlépe centrálně ovládat i jak je postupně obměňovat. Představit si to můžete podobně jako chytrou domácnost, jen v mnohonásobně větším měřítku. Naštěstí nám to hodně ulehčuje spolehlivý hardware od Aruba Networks, který má dlouhou životnost a také disponuje pokročilými analytickými funkcemi. Navíc máme díky tomu za sebou silného vendora, na kterého se můžeme kdykoliv obrátit.

Pravidelně se umisťujete v žebříčku nejekologičtějších univerzit, jaké udržitelné projekty považujete za nejúspěšnější?

Spíše se snažíme o udržitelnost komplexně. Při výstavbě nových budov je pro nás zásadní, aby spojovaly moderní design s energetickou šetrností. Například budujeme zelené střechy, a dokonce zde najdete i závlahu nebo včelí úly. Kromě toho disponují nové objekty i slunolamy, které brání jejímu přehřívání. A nechybí ani fotovoltaické elektrárny nebo nádrže pro hospodaření s dešťovou vodou. 

Dále stojí za zmínku i High-tech pavilon Fakulty lesnické a dřevařské, kde najdete špičkové technologie včetně 3D tiskáren, dronů apod. Dalším objektem, který je technicky na vysoké úrovni, je i Dřevařský pavilon. Tam je možné dřevo nejen zpracovávat, ale také analyzovat jeho strukturu pomocí mikroskopu. A za zmínku stojí i zařízení na laserové gravírování nebo zkoumání konstrukce vystavěné ze dřeva. 

V čem do budoucna vidíte prostor pro zlepšení?

Trochu paradoxně právě v udržitelnosti infrastruktury. Problém je, že v oboru IT těžko odhadnete, co bude za více než 5 let. Přesto je nutné myslet i na budoucnost a hledat způsoby, jak na šetrnou rekonstrukci infrastruktury. Časem to za nás možná vyřeší modulární a digitalizované plánování stavby (Metoda BIM), ale zatím je pouze v začátcích.