Jan Kameníček: „Velká recese“ vs. současnost

Jan Kameníček nastoupil na pozici generálního ředitele HPE v roce 2008, kdy propukla poslední velká ekonomická recese způsobená mimo jiné i pádem amerického hypotečního trhu. I kvůli této zkušenosti se zdráhá označovat současný stav krizí. V nejnovějším článku se dozvíte, v čem se současná recese podobá té předchozí i v čem se naopak zásadním způsobem odlišuje. V rozhovoru Jan Kameníček naznačuje, i jak se bude současný stav s největší pravděpodobností dál vyvíjet.

Jak vnímáte současnou krizi a její dopady na IT?

Předně bych chtěl podotknout, že současný stav je recesí, nikoliv krizí. Jako krizi si můžeme představit Spojené státy ve třicátých letech. Současná situace na trhu je nicméně něčím, co jsem v životě nezažil a věřím, že ostatní jsou na tom podobně. Takový způsob náběhu na recesi se při těchto symptomech v naší republice zatím neobjevil, a to ani v roce 2008. Můžu to poměrně dobře srovnat, protože jsem na pozici generálního ředitele HPE nastoupil těsně po pádu Lehman Brothers. Když jste poprvé v takové pozici, zabýváte se hlavně tím, co pro firmu můžete udělat, jaká očekávání jsou na vás kladená, jakým způsobem budete firmu řídit a tak dále. A přesně ve stejném okamžiku začal navíc celý trh strmě padat dolů.

Jak české HPE vlastně obstálo v roce 2008?

Ve srovnání s ostatními zeměmi jsme měli trochu výhodu, že jsme měli díky velkým předsmlouvaným zakázkám náskok skoro rok. Ještě rok jsme díky tomuto překryvu mohli fungovat poměrně dobře, zatímco u ostatních států byl vidět výrazný byznysový pokles už s poklesem akcií na burze. Hned ten další rok byl ale vidět významný pokles i u nás. Jak státní, tak komerční sektor plánovaly v dalších letech investovat mnohem nižší prostředky. Když jste firma naší velikosti, nemáte tomu už zkrátka jak čelit. Když totiž padá trh, který z 50 % utváříte, padáte taky.

Je v něčem tehdejší pád podobný současnému stavu?

Tehdejší situace byla způsobena jinými okolnostmi – pádem hypotečního trhu a následným krachem bankovního systému – ale v něčem se podobá tomu, co se děje nyní.  Vzrostla inflace, ačkoliv šlo jen o zhruba poloviční nárůst ve srovnání s dneškem, a raketově stouply i ceny energií, které se pak opět prudce propadly zhruba na čtvrtinu v souvislosti s omezením spotřeby, která se k obdobím recese obvykle váže. Dá se proto dost dobře očekávat, že se i současný energetický trh v brzké době srovná. Zároveň se skrze zásahy centrálních bank, šetření a růst konkurence zastavuje inflační spirála, což je opět stejný scénář jako v roce 2008.

Dokážete zhodnotit, jak recese dopadá na státy mimo evropský kontinent?

Evropa dostala neoddiskutovatelně nejtvrdší ránu ze všech světových velmocí. Procházíme totiž současně i energetickou krizí, která například v Asii jednoduše neexistuje – kromě (v porovnání s Evropou) středního nárůstu globálních cen energie. Na Spojené státy má tento nárůst větší dopad, ale zdaleka ne tak silný jako na Evropu.

Vyznačuje se současná recese nějakou novou hrozbou?

Novinkou je rozpad dodavatelského řetězce, původně způsobený pandemií covidu. Globalizace vedla k tomu, že velké firmy přemístily svou výrobu do zemí, kde je výroba vychází levněji. Tenhle trend ale přerostl až do bodu, kdy se na výrobu jedné komponenty specializuje jen jeden nebo dva výrobci na celé planetě. A teď si představte, co se stane, když třeba jeden z nich vypadne. Kromě již zmíněných okolností jako je pandemie a energetická krize má totiž na rozpad řetězců vliv i válka na Ukrajině nebo právě začínající ekonomická recese. Ale očekávaný pokles poptávky by měl tento problém vyřešit v horizontu zhruba jednoho roku.