Ve druhém dílu našeho rozhovoru s generálním ředitelem HPE jsme se zaměřili na alternativní technologie, jako je vodík a fotovoltaika.
Jan Kameníček: I když je vodík zajímavou alternativou, budoucnost pravděpodobně spočívá ve vývoji baterií
Ve druhém dílu našeho rozhovoru, jsme se zaměřili na alternativní technologie, jako je vodík a fotovoltaika. Jan Kameníček, generální ředitel HPE, v tomto rozhovoru vysvětluje svůj pohled na budoucnost pasivních domů, energeticky úsporných řešení a možnosti rozvoje vodíku jako zdroje energie.
Kdybyste měl možnost zavést nějakou technologii nebo inovaci, která by ovlivnila životy nás všech nebo měla okamžitý dopad, co by to bylo?
Určitě mě napadá spousta věcí, ale nejzásadnější jsou dnes zdroje elektrické energie. Poptávka po elektřině neustále roste, zejména v regionech s intenzivní výrobou, jako je např. Čína. Historicky hlavní zdroje byly tepelné elektrárny, což vedlo k masivní těžbě uhlí a negativním dopadům na životní prostředí. Proto se hledají alternativní zdroje, jako jsou větrné a fotovoltaické elektrárny. Tyto zdroje ale nelze jednoduše regulovat, což způsobuje problémy při nadbytku nebo nedostatku elektřiny. Současná regulace je prováděna primárně pomocí tepelných elektráren, nebo vodních elektráren.
Řešením by mohla být stavba dalších přečerpávacích elektráren, velká bateriová úložiště, a po nějakou dobu to budou plynové turbíny. V dlouhodobém horizontu by byl obrovský pokrok při nasazení fúzních reaktorů. Ty pracují na stejném principu jako slunce a mohou být efektivnějším a bezpečnějším zdrojem energie. Fúzní reaktory by mohly být funkční za několik desetiletí a mohly by výrazně snížit nároky na fosilní paliva, což by mělo pozitivní dopad na celý svět. Tato technologie snad jednou zásadně změní budoucnost energetiky a zajistí čistou a levnou energii pro všechny.
V předchozím rozhovoru jste zmínil, že vás baví technologie, jako je fotovoltaika, a že vlastníte chytrý dům. Myslíte si, že se pasivní domy nebo podobné stavby stanou standardem jak pro bydlení, tak i pro firemní budovy?
Toto je již v podstatě vyřešeno. Evropská unie má směrnici, která v určitém časovém horizontu neumožní stavbu jiných typů domů. Týká se to jak kancelářských budov, ale i rodinných domů. V první fázi bude povolena kolaudace pouze pasivních domů, a poté už jen domů s fotovoltaikou.
Pasivní dům s fotovoltaikou je tzv. aktivní dům, protože vyrobí více energie, než spotřebuje. Problém je, že většinu elektřiny vyrobí v létě, ale méně v zimě, což vyžaduje napojení na rozvodnou síť. Díky velké izolaci a rekuperaci, která udržuje teplo i při větrání, spotřebuje minimum energie. Fotovoltaika ukládá energii do baterií, takže dům funguje i v noci, a pokud je dostatečně výkonná, může napájet i elektrická auta. Distribuovaná výroba elektřiny umožní velkou míru soběstačnosti rodinných domů, a to včetně nabíjení automobilů pro celou rodinu. A to se týká i celých obcí sestávající se z aktivních domů.
Pro mnoho lidí jsou chytré a pasivní domy stále velkou neznámou. Často je považují za příliš drahé nebo dávají přednost tradičním stavebním postupům. Budou se muset přizpůsobit?
Existuje milník, který stanovuje, že od určitého roku bude možné stavět pouze pasivní domy s minimálním únikem energie. To lze dosáhnout jen dokonalou izolací, což zásadně mění způsob stavby domů.
Dnes neexistují materiály, které by byly současně nosné a vysoce izolační. Jsou buď lehké a dobře izolují, ale nemají nosnost, nebo těžké, s vysokou nosností, ale slabou izolací. Tradiční pálená cihla už moderním požadavkům nevyhovuje. Moderní pasivní domy se staví z co nejtenčího a nejpevnějšího materiálu (vápenopísková cihla, beton), který má vysokou nosnost a nezabírá prostor, doplněné o velkou vrstvu izolačního materiálu. Takový dům ale potřebuje rekuperaci pro efektivní větrání. Ekologickou variantou je samozřejmě i dřevostavba.
Zmínil jste baterie – jaký máte názor na využití přebytečné solární energie k výrobě vodíku, který by se skladoval a využíval v palivových článcích, přičemž jediným odpadem by byla voda?
Vodík je technologie v počáteční fázi, která se zatím nedaří masově rozšířit. Stejně jako v začátcích elektromobility bylo potřeba vybudovat síť nabíjecích stanic. Původní investici udělala firma Tesla, a dost možná že právě Tesla bude podobným průkopníkem při stavbě vodíkových čerpacích stanic.
Pro masové rozšíření totiž bude nutné vybudovat tisíce takových stanic. Vodík by byl efektivní hlavně u nákladních vozidel, kde jsou baterie kvůli velikosti a hmotnosti neefektivní, ale zatím chybí dostatečná podpora. I když může být vodík zajímavou alternativou, vypadá to, že budoucnost leží spíše ve vývoji baterií. Jaká technologie nakonec zvítězí, ukáže čas. Buď to bude baterie s nízkou hmotností a vysokou kapacitou, nebo vodík. Ale nejspíše budou oba pohony koexistovat.
Jakým způsobem mohou firmy, jako je HPE, přispět k energetické nezávislosti prostřednictvím inovací?
Přínosy výrobních společností jako je HPE k celkové udržitelnosti planety spočívaji ve třech oblastech. Tou první je výroba produktů s co nejnižší spotřebou energie. Vyrábíme technologie pro energeticky náročná datová centra, takže spolu se zvyšováním výpočetního výkonu každé nové generace našich produktů usilujeme primárně o snížení celkové spotřeby elektrické energie.
Druhou oblastí je recyklace. Po skončení životního cyklu produkty zpětně odebíráme od zákazníků a co nejdůkladněji recyklujeme, abychom minimalizovali těžbu surovin potřebných pro další výrobu, a zároveň snižovali i množství nezbytného odpadu. Tento proces se nazývá cirkulární ekonomikou.
Třetí oblastí je využívání obnovitelné energie v našich provozech. Je to kombinace jak vlastní výroby pomocí fotovoltaiky umístěné blízko výrobních závodů, tak i nákup zelené energie. I když je tato energie dražší, nakupujeme zelenou energii, abychom snížili svou uhlíkovou stopu.