Jan Kameníček: Vzdělávací systém by měl posílit selský rozum

Ve třetím díle našeho rozhovoru s Janem Kameníčkem, generálním ředitelem HPE, jsme se zaměřili na jeho pohled na budoucnost vzdělávání a příchod umělé inteligence. Je podle něj nezbytné, aby děti uměly kriticky přemýšlet a rozvíjet kreativitu, protože tyto vlastnosti umělá inteligence nedokáže nahradit.

Poslední dobou se hodně mluví o vlivu umělé inteligence (AI) na pracovní trh. Jaký je váš názor na to, že by mohla nahradit některé lidské dovednosti?

AI je nyní na vrcholu fáze očekávání podle Gartnerovy křivky, takže všechno je AI už z marketingových důvodů. Vysavač má AI, čerpadlo má AI, umyvadlo navrhlo AI. Ale reálné „productivity plateau“ přijde zhruba v horizontu 5-10 let. Plná náhrada lidské práce umělou inteligencí je ještě daleko, ale stejně jako parní stroj nahradil fyzickou lidskou práci, tak AI jednou zcela nahradí monotónní práci, jako je třeba řízení kamionů nebo odpovídání na stejné otázky na call centru. Ale již dnes je velká řada činností, které bez strojového učení nejsou vůbec možné, nebo vyžadují zbytečně velké množství zaměstnanců. Například „fraud management“ bankovních operací musí fungovat v reálném čase a jen s využitím AI dokážete odchytit násobně větší počet falešných transakcí, než by bylo možné pouze s lidskými silami.

Největším problémem rozvoje AI je jednak nedostatek kvalitních dat, dále učení AI na datech chráněných autorskými právy, etické problémy apod. Proto je nezbytné zavedení regulací, jako je třeba AI Act od Evropské Unie. Důležité je si uvědomit, že AI výsledky nejsou exaktní, AI je poskytuje na základě vstupních dat a pravděpodobnosti. V budoucnu bude užitečná v rutinních činnostech, ve schopnosti dělat závěry na základě korelace velkých dat, ale kreativita zůstane výsadou člověka. I v oblastech jako právo, zdravotnictví nebo řízení lidských zdrojů bude stále potřebná lidská kontrola.

Dokážeme si představit mnoho příkladů, kde už dnes umělá inteligence pomáhá nebo kde by mohla v budoucnu ještě více přispět. S tím ale souvisí také nutnost udělat krok zpět a naučit se s AI správně pracovat. Máte nějaký názor na to, jak by se měl změnit vzdělávací systém?

Vzdělávací systém by měl posílit selský rozum, který dnes postupně mizí, protože děti spoléhají na technologie místo vlastního myšlení. Je důležité mít široké vzdělání, aby se lidé v budoucnu mohli rychle přizpůsobit řadě změn, které budou přicházet. Firmy hledají zaměstnance se širokou škálou různých zkušeností a dovedností, které pak mohou využívat napříč mezi různými obory. Tato vlastnost se nazývá verzatilita a je opakem úzké specializace. Pro přiblížení významu – trosečník na pustém ostrově musí být verzatilní, s úzkým rozsahem dovedností by nedokázal čelit široké plejádě různých nástrah.

Zároveň je klíčové naučit studenty kriticky přemýšlet a ověřovat informace, protože mnoho dat z internetu může být nesprávných. Typickým představitelem kritického myšlení je Elon Musk, který se obklopuje lidmi, kteří neustále testují či rozporují zaběhlé pořádky a hledají nové cesty k řešení problémů. Naopak řada globálních korporací ráda zaměstnává zaměstnance, kteří tupě přijímají příkazy z centrály a nerozporují i očividně nesprávná zadání nebo zaběhlé postupy.

Další důležitou oblastí je rozvoj kreativity, kterou AI nenahradí. Vzdělávání by se tedy mělo zaměřit na tyto tři oblasti: selský rozum, kritické myšlení a kreativitu.

A nemyslíte, že by naopak AI mohla svým způsobem studentům ulevit? Například od zbytečného memorování.

My jsme se učili memorovat fakta, například, že Jan Hus byl upálen v roce 1415. Ale málokdo se ptal, proč k tomu došlo nebo jaké bylo tehdejší politické prostředí. Dnes by školy měly děti učit především přemýšlet nad podstatou toho, co se učí.

Umělá inteligence může rychle shromáždit data, udělat různé druhy analýz, ale závěry z nich by měly dělat děti samy.

AI ještě není vhodná pro rozhodovací systémy, kde by její chyby mohly mít vážné následky, ale je užitečná při optimalizaci a analýze velkého množství dat, například ve výzkumu nemocí, v plně automatizovaných výrobních závodech, prediktivní údržbě, optimalizaci dodavatelských řetězců, řízení skladových zásob apod. Virtuální asistenti (např. Siri nebo Alexa) a jazykové modely už dnes obrovsky pomáhají v běžném životě, i když mají před sebou ještě dlouhou cestu k dokonalosti. Ale dnes už není pochyb, že AI v budoucnu výrazně zrychlí rozvoj celé společnosti, nicméně plně autonomní systémy jsou zatím ještě daleko před námi.