Dnešní superpočítače odpoví na většinu otázek ohledně počasí a klimatu

Upřímně, je stejně trochu s podivem, že se předpověď počasí svého času stala stálou součástí zpravodajských relací. Po bok politických, hospodářských, kulturních či sportovních zpráv, jež nás informovaly o tom, co se už odehrálo, tu byla dlouhá léta za jakousi odbornější „věštírnu“ toho, co být může. Jenže od té doby urazily prediktivní modely opravdu pořádný kus cesty.

Díky technologiím, zejména kombinaci možností superpočítačů a umělé inteligenci, máme dnes k dispozici už poměrně spolehlivý zdroj predikcí pro příští dny. Ty se navíc s každou další překonanou metou výkonu high performance computingu a zlepšující se analytikou nad datovými sadami neustále zdokonalují.

Proč se superpočítače ujaly právě v oblasti meteorologie, je přitom nasnadě. Jejich nejvýraznějším poznávacím rysem je, že jsou schopné počítat mimořádně náročné úlohy s ohromnou spoustou proměnných a hledat mezi nimi správné korelace a souvislosti. Zároveň platí, že rozumět ještě dokonaleji zákonitostem počasí a klimatu obecně je jednou z velkých výzev, které se lidstvo snaží zdolat.

Ne, zdaleka přitom nejde o odpověď na onu bazální otázku: „co si mám zítra vzít na sebe“. Mnohem víc jde o schopnost přesněji předpovídat bouře, vytypovávat vhodné lokality pro protipovodňovou ochranu, poukazovat na blížící se nebezpečí v podobě tornád, hurikánů či vln tsunami nebo predikovat změny v oblasti globálního klimatu. Což se může hodit zejména v době, kdy nám nejrůznější vlivové skupiny snaží podsouvat vlastní verze pohledu na globální klimatické změny.

„Jsem přesvědčen, že se v horizontu tří až pěti let dočkáme opravdu průlomových objevů ve znalostech o klimatu nebo počasí. Velmi pravděpodobně budeme schopni avizovat příchod tornáda či krupobití v řádech hodin, nikoli minut. To by v praxi mohlo znamenat záchranu životů v postižených oblastech. To stejné očekávám také v oblasti predikcí vývoje klimatu v jednotlivých částech světa. Pokud to přinese důležité důkazy do naší věčné diskuse o globálním oteplování a dalších klimatických změnách, může to znamenat, že skutečně začneme urychleně zavádět smysluplná opatření,“ říká Jan Kameníček, ředitel české pobočky Hewlett Packard Enterprise. Tedy společnosti, jež se stala po nedávné akvizici Craye absolutní světovou jedničkou v oblasti vývoje high performance computing řešení.

Umělá inteligence je tu už roky

Umělá inteligence a předpovědi počasí přitom nejsou žádnou novinkou. Už před více než dvaceti lety byl vytvořen systém Dynamic Integrated ForeCast (DICast), který dokáže přijímat meteorologická data z nejrůznějších vstupů a vytvářet automatizovaný systém předpovědí. Jenže nejnovější verze výkonných superpočítačů jsou schopné obrovská kvanta dat zpracovat o několik řádů rychleji a přesněji. Využívají už také poznatky z dalších oborů – například fyzikálního modelování nebo matematiky.

„Meteorologické předpovědi jsou tak lakmusovým papírkem toho, jak superpočítače postupem času zasáhnou do drtivé většiny vědních oborů. Protože technologie jsou už dnes obecně schopné řešit neskutečné objemy dat, které by nikdy nebyly v lidských silách ani v kapacitách nejlepších mozků. Pokud chceme rozumět lidským genomům, přijít na kloub řadě dnešních nemocí, dělat pokroky v oblasti kvantové fyziky či organické chemie nebo dokonaleji řídit globální logistiku, musíme využívat možnosti dnešních a budoucích technologií. Jejich výkon je už dnes pro běžného člověka v zásadě nepředstavitelný. Moorův zákon zatím platí (i když do budoucna narazí na limity miniaturizace). Přesto velké rezervy v možnostech efektivního zpracování složitých úloh pořád máme, a to zejména na úrovni aplikačního vybavení,“ dodává Jan Kameníček.